Péče o koně během celého života
Péče o koně během celého života
Stejně jako lidé, ani koně nemají předem určenou délku života. Jedna věc je ale jistá: domácí zvíře má daleko větší naději na dobrý život do svých dvaceti let, než je tomu u jeho divokého protějška. Poníci žijí déle než koně, ale podstatný vliv na věk má péče, výživa a pracovní vytížení zvířete. Je zajímavé, že zatímco některá plemena - jako je tarpan, který se podobá Exmoorskému poníkovi, plemeno American Buckskin nebo koně vyšlechtění z divokých španělských mustangů - mají prakticky nezměněný svůj "divoký" profil. Equidy moderní plemenitba od základů změnila: vylehčila se kostra a zvýšil se atletický potenciál a naopak se poněkud snížily takové "divoké" znaky, jako je odolnost vůči špatnému počasí a schopnost přežít jen na nekvalitní potravě. Rychlý růstový vývoj, například anglického plnokrevníka, je zcela nepřirozený přírodní model, přitom však pro většinu vývoje existuje víceméně stejný trend u všech equidů od hříběcího věku až po stáří.
Od narození do šesti měsíců
Od okamžiku, kdy se hříbě narodí, má jen jednu potřebu - přežít. Narozdíl od dětí či štěňat nebo koťat, která se dostanou ke strukům, aniž by musela stát, musí se koně a poníci po porodu během několika málo hodin postavit, aby se dostali ke svému prvnímu mléku - kolostru neboli mlezivu. Je úžasné pozorovat, jak hříbě na rozdíl od jiných mláďat, která může matka odnést mimo nebezpečí, na svých předlouhých nohou s matkou drží krok již od prvního dne narození. Hříbata se rodí s končetinami, dosahujícími délky dvou třetin délky končetin dospělého koně, a tento přírodní fenomén je jedním z hlavních faktorů, které umožňují divokému koni tak dobře odolávat přirozeným pronásledovatelům.
Do šesti měsíců (a někdy i o něco déle) bude hříbě trávit čas pouze sáním mateřského mléka, spaním a růstem, to vše pod dohledem klisny - jeho matky. Kromě denní manipulace bychom od tak mladého zvířete neměli již nic očekávat. Rychlost jeho růstu je tak vysoká, že hříbě dosáhne téměř poloviny dospělé výšky do sedmi měsíců. Jeho požadavky na bílkoviny od dvou týdnů do deseti měsíců jsou až 20% jeho diety ve srovnání v 12% u dospělého koně. Požadavky mladého koně na vlákninu jsou však malé - okolo 6% ve srovnání s 25% u dospělého zvířete.
Během prvních několika dnů po narození by se měly klisna i hříbě ponechat v klidu a odděleně od ostatních zvířat, aby se mezi nimi vytvořila a azba a hříbě zesílilo. Hříbě má pouze ty protilátky, které získalo přirozeným způsobem od klisny, a trvá několik dalších měsíců, než si vybuduje vlastní obranyschopnost. Divoká hříbata jsou vůči nemocem náchylná a mnohá jejich důsledkem hynou. Je štěstí, že můžeme domácí hříbata vakcinovat proti chorobám jako je tetanus a chřipka koní. Je také důležité začít hříbě odčervovat už od jednoho měsíce, protože hříbata jsou citlivá na parazitární nákazy, které se přenášejí mateřským mlékem a pastvou.
První učení
I když jsou hříbata vychovávána v domácím prostředí, je pro jejich vývoj důležité napodobit přirozený sociální systém ve stádě. Je zapotřebí mít jiné klisny jako "chůvy" a v okolí jiné koně nebo poníky. Ostatní mladá zvířata mohou být společníky pro hry, zatímco klidný veterán bude mít roli důvěryhodného jedince s trvalým dobrým vlivem, jsou-li hříbata konfrontována s novými věcmi a výzvami. Koně a poníci vychovávaní pouze v lidské společnosti projevují známky nebezpečného chování, jako je kousání a útočení, protože se nenaučily základním vztahům a podřízenosti, jak by se stalo při normálním životě ve strukturovaném stádě. Hříbata také nebudou schopna chovat se normálně v sociální skupině jiných koní a budou vydávat špatné signály, což je učiní předmětem terorizování a šikany.
Vše, čeho bychom měli výcvikem dosáhnout, je dokázat vést zvíře pomocí ohlávky, na několik minut je v klidu uvázat, abychom je mohli vyčistit, a postupně mu bez odporu zvedet všechny čtyři končetiny. To vše by se mělo dělat přímo u klisny.
Je důležité, aby končetiny a kopyta kontrolovali veterinář a podkovář. Kosti v končetinách mají chrupavčité růstové plotnky umístěné na horním (proximálním) a dolním (distálním) konci. Protože je chrupavka měkká, musí být končetiny zatěžovány rovnoměrně, aby se ěhem růstu vytvořilo pravidelné postavení jednotlivých částí. Zpočátku jsou růstové ploténky měkké a osifikují (kostnatí) od kopyta směrem nahoru.
Ve volné přírodě nelze vady v utváření nijak napravovat a postižené zvíře bude ve svém dalším životě handicapováno, pokud vůbec přežije. S pomocí lidí lze naštěstí menší vady ve vývoji končetin obvykle napravit v tomto raném období věku.
Od šesti měsíců do dvou let věku
Po dosažení šesti měsíců by mělo být hříbě více či méně samostatné a měli bychom dále rozvíjet jeho důvěru v lidi a ostatní zvířata. Ve volné přírodě by se mladá zvířata učila od svých vrstevníků a starších členů stáda tím, že by při styku s nimi poznávala jejich roli v hierarchii stáda. Domácí zvíře se však stalo členem lidského "stáda". Máme štěstí, že tato mladá zvířata budou spoléhat na nás, pokud jde o zajišťování potravy a pravděpodobně i společnosti, a tak prces vtiskávání správného chování nebývá příliš obtížný; hříbata v nás vidí toho, kdo je krmí a je jejich přítelem.
Během prvních dvou let života porostou těla těchto hřbečků a klisniček velmi rychle a proto je důležité, abychom je příliš nezatěžovali ani duševně, ani fyzicky, protože by to narušilo jejich přirozený vývoj. Především bychom měli uspokojovat jejich potřeby; jejich vývoji pomůžeme zavedením přirozenější péče, tedy umožněním kontaktu s koňskými a lidskými společníky, aby se naučila jaké je jejich místo ve "stádě", a poskytnutím dostatečného času na hraní a odpočinek, aby mohla posilovat svaly a růst, aniž by jejich nedospělá těla byla nadměrně zatěžována.
Odstavené hříbě už nebude mít přirozenou dietu na míru, kterou dosud mělo od klisny v podobě mateřského mléka, a tak je důležité, aby v krmné dávce byla dostatečná hladina vápníku, minerálních látek a bílkovin. Dieta pro mladá zvířata je diskutabilní záležitost, protože překrmování nebo nesprávné krmení později vede k problémům.
Musíme si uvědomovat, že koně a poníci dospívají různou rychlostí v závislosti na vyšlechtění; geny plnokrevníka určují, že bude víceči méně vyvinutý ve dvou letech. Je skutečně riskantní ( a může tro mít škodlivý dopad v dlouhodobější perspektivě) nadměrně krmit "vytáhlé" hříbě, aby se urychlil jeho růst kvůli předvedení. Svalům a kostem, které podpírají celé tělo, se musí dopřát dostatečný čas na uzrání.
Je mnohem lepší poskytnout dostatečné množství píce a pomalu stravitelného krmiva, sestaveného tak, aby mladá zvířata netrpěla nedostatkem živin, a umožnit jim pasení, pokud je to možné. Pro náležitý vývoj svalů postačí vypouštět zvířata ven, aby měla pohyb. Tímto způsobem nenutíme mladá zvířata podávat výkon jako dospělí koně, protože nedospělé zvíře si může nepřiměřeným tréninkem, například lonžováním, nadměrně zatěžovat klouby, a způsobit si tak deformace, jako jsou špánky (exostózy).
Kopyta by měl každých šest týdnů upravovat pokovář. Bude to minimalizovat potíže v době, kdy se kůň poprvé okove.
Porozumění schopnosti učit se...
Kůň se přirozeným způsobem učí poznávat spojení mezi signály nebo ději, které určují, jak se má chovat. Značnou část chování kopíruje od starších členů stáda. Jestliže jedno zvíře vyrazí vpřed určitým směrem, pak zbytek stáda téměř jistě vyrazí za ním, ačkoli ostatní koně k tomu nedostali žádný podnět. Účelem učení je zajistit přežití; koně se učí reagovat tak, aby se vyhnuly nepříjemnostem, získali odměnu v podobě pamlsku či potravy nebo aby unikli nebezpečí.
Je důležité koně při počátečním výcviku vystavovat takovým podnětům, jako jsou štěkající psi, hlučné automobily apod. Výcvik se provádí tak dlouho, dokud na ně nepřestane reagovat dramaticky. Když mladé zvíře vystavujeme novým zážitkům, měli bychom být co nejklidnější, protože citlivě vnímá sebenší napětí a nervozitu.
- Během dne se skoněm nebo poníkem pravidelně stýkejte, ale umožněte mu také odpočinek a klid.
- Když se ke zvířeti přibližujete, mluvte na něj, vydávajte rozpoznatelné zvuky. Udělejte to dřív než se zvířete dotknete.
- S koněm vždy zacházejte klidně, ale rozhodně.
- Předvídejte jeho reakce na neočekávané situace.
Prvních let života koně můžeme účelně využít k vytovření bezpečného zázemí zařazením nových gest, nových zvuků a vynalézavých cvičení včetně použití řeči těla pro posílení chodů. Dobré procvičování pobídky pro chod vpřed na pobídku nebo povel je vedení na ruce nebo pomocí jiného zvířete či na dlouhé otěži.
Tímto výcvikem již koni vtisneme požadovaný vzorec chování, například klid v silničním provozu, při pokládání deky, při průchodu vodou a také při cestování ve vozíku nebo na nákladním automobilu. Dobré chování by se mělo posilovat a odměňovat a život s koněm by měl být bez stresu na obou stranách!Dva až čtyři roky
Hřebečkové a klisničky získávají v tomto věku důvěru a ve volné přírodě by se snažili být dominantními hřebci nebo klisnami a nahradit jiné ve stádě.
Rostou jim svaly a vlastně už jsou zcela dorostlí. Musíme si uvědomit jejich sílu, protože jejich hormonální aktivita může v některých případech spouštět agresivní a nebezpečné chování. Je téměř jistě, že v očích koně budeme mít dominantní postavení, protože mu poskytujeme potravu a pečujeme o něj, nicméně právě v tomto věku je třeba upevnit si pozici vůdce stáda.
Hřebečci a hřebci jsou problémovější než klisničky a klisny, protože jejich silná povaha je daná jejich vyvíjejícím se pohlavním pudem. Když začnou potíže při manipulaci a styku s ostatními zvířaty, je čas myslet na kastraci, pokud nechcete mít zvíře pro plemenitbu.
Výcvik by měl pokračovat pravidelnou manipulací a upevňováním fyzických a hlasových povelů, jako jsou "hop", "vpřed", "stůj" apod. Významným faktorem ve sdělování našich úmyslů je řeč těla; je velmi důležité pokaždé ocenit a odměnit dobré chování, kterému se kůň naučil. "Kousání" zvířete nám napomůže při manipulaci, protože kůň je fyzicky silnější. Musíme si uvědomit, že jeho zuby prodělávají dramatické změny, když mléčný chrup nahrazují trvalé stoličky a řezáky - ujistěte se, že ohlávka nebo uzdečka nevyvolává tlak na tváře a nepůsobí koni bolesti.
V divočině by nesprávné nebo agresivní chování pokáral starší člen stáda; my nejsme schopni sklopit uši a kopnout nebo kousnout, abychom špatné chování potrestali, můžeme však místo toho koně koně přísným hlasem pokárat a zaujmout dominantní postoj s výraznou gestikulací nebo je-li to zapotřebí - ho štípnout do kůže, abychom napodobili koňské kousnutí.Podpora mladého koně
Kolem tří až čtyř let by měl být kůň dostatečně dospělý na to, aby zvládl fyzickou zátěž spojenou s osedláním a ježděním. Zvířata nejsou stejná a zatímco s jedním můžeme jít do práce snadno, s druhým jde, jako by ho člověk cpal do klece se lvy.
Opět zdůrzňuji, že komunika mezi vámi a koněm je zcela zásadní. Myslete na to, jak stojíte vůči zornému poli zvířete a sedlo mu nejdříve dovolte očichat, než mu je položíte na hřbet. Důležité jsou i hlasové povely a pokyny tělem, když už jste v sedle. Pokud budete s koněm mluvit stejným jazykem, pak by práce s ním měla probíhat v pohodě.
Od tří do čtyř let je kůň stále mentálně i fyzicky nedospělý, a tak od něj nemůžeme čekat mnoho, jenom občasné projetí nebo jednoduchý výcvik, ab se naučil nosit své tělo a při chodech držet rovnováhu s dostatečnou zátěží jezdce na hřbetě. Kůň bude stále přestavěný, a proto si uvědomujte místo svého těžiště, abyste mu pomohli nést vaši tělesnou hmotnost rovnoměrně na všech čtyřech končetinách, a vyvíjet tak rovnoměrný svalový tonus. Výcvikové lekce by měly být krátké a různorodé, protože mladá zvířata se stejně jako děti soustředí jenom krátce a snadno se začnou nudit. Někteří lidé dávají hříbata dohromady se staršími a pak je vypustí ven a nejezdí je dalších šest měsíců, aby mohla dále dospět.
Má-li nedospělý kůň rád spíš uvolněný život, pak ho doporučuji nechávat často venku se společníky a bez stresu z nedostatku krmení nebo nepříznivého počasí. Váš vztah s koněm by měl být takový, že společnost a první lekce výcviku bude kůň vítat, že bude mít zájem o práci a bude ji chápat jako výzvu.Doporučení, jak krmit
Protože se rychlost růstu těla zpomalial, bude kmná dávka koně založena na bázi píce s přídavkem dalších krmiv, tak, jak vyžaduje jeho stavba a temperament. Bude tedy mít stejnou výživu jako dospělý kůň.
"Člověkem vyrobený" a pěstovaný pastevní porost, podporovaný účinkem hnojiv bohatých na dusík, může u některých koní vyvolat nemoc kopyt zvanou lamitida. Abyste tuto nemoc zvládli, budete muset přeorganizovat pasení. Když jsou příznaky na ústupu, dávám přednost tomu, aby kůň zůstal co nejvíce venku. Je-li však pastva horší kvality, měl by dostat náhubek nebo být po určitou dobu na dvoře nebo v jízdárně. Jistě, dvě hodiny denně na dobré pastvě a následné ustájení není dobrý stav, protože příjem krmiva není stálý - bujný pastevní porost situaci poněkud zlepšuje, zatímco následující období bez krmiva narušuje činnost žaludky. Navíc stání ve stáji snižuje oběh krve v končetinách.Nové podkovy
S postupujícím opotřebením kopyt v důsledku ježdění bude zapotřebí některá upravit a nejspíš i zanedlouho koně znovu okovat. Poníci se v přirozeném prostředí při vyhledávání potravy pohybují po krajině na mnohamílové vzdálenosti a jejich kopyta se automatick obrušují o zem. Také geografické umístění a výživa mají přímý vliv na kvalitu kopyt. Koně pocházející ze zemí s horkým podnebím je mají přirozeně strmá s tvrdou kopytní stěnou, zatímco podmáčená půda způsobuje, že kopyta jsou měkčí a širší. Taková kopyta umožnila čistokrevnému Exmoorskému poníkovi zvládnout jeho přirozené prostředí na anglických vřesovištích anebo starým plemenům, jako je například arabsý kůň, nachodit desítky kilometrů po ostrém a suchém písku. Oslabená kopyta nutně vyžadují okování. Pokud se mladý kůň již seznámil se vzhledem, pachem a zvuky, jež doprovázejí podkováře, a s jeho prací, pak by okování nemělo představovat velký problém.
Od pěti do osmi let
Kůň dospívá, většinu jízdních situací by měl s jistotou zvládat a stejěn dobře by se měl přizpůsobit pobídkám rukou a nohou. Samozřejmostí by měla být rovnováha ve všech chodem.
Výcvik nyní pokračuje tak, že od koně požadujeme složitější přechody a obraty a pracujeme s kavaletami, od kterých pak můžeme přejít ke skokům. Koně jsou díky tělesné stavbě dobří skokani, i když mu tělsná hmotnost při skocích značně zatěžuje přední končetiny. Proto je důležité, aby koně byli plnědospělí a tyto nárazy vydrželi. Ve volné přírodě jsou jen zřídkakdy nuceni přeskočit víc než padlý strom, zato mnoho domácích zvířat se šlechtí ke zdokonalení už vrozených skokových schopností.
V tomto věku už koně nezatěžuje další růst, a tak jsou schopni fyzicky zvládnout všechny běžné situace. Pokud je kůň zdravý, může dělat všechno, počínaje výstavami a drezúrou přes parkur, military, pólo či dostihy až po vytrvalostí ježdění. Jeho zkušenost a dovednost může posilovat ve všech oblastech, které vám oběma vyhovují. Zátěž by se měla zvyšovat postupně, tak, aby se svaly stačily adaptovat a zvíře se "nepřetáhlo" - to by způsobilo, že ve vás ztratí důvěru.
Budování vztahu s koněm věnujte většinu času. Radujte se ze společné práce a oba vydávejte energii a schopnosti na dosažení maximálního výkonu. Ve volné přírodě se koně denně setkávají s takovými úkoly, jako je najít potravu, překonat obtížný terén či vyřešit potyčku ve stádě. Tělesně připravené a zdravé zvíře, které má své zaměstnání, se bude ze života těšit víc než zvíře lenivé a znuděné, které nemá co na práci.Doporučení pro krmení
Na vrcholu života, bez potíží, které přináší růst a stárnutí, by koni měla optimálně sloužit trávicí soustava a přeměňovat kvalitní píci tak, ab si udržel dobrou náladu a prospíval. V době, kdy je plně dorostlý, by měl mít dietu založenou na stavu kondice a potřebě energie. Měl by mít možnost se co nejdéle pást, protože pasení jakožto způsob přísunu potravy nutí k lehkému pohybu udržujícímu pohyblivost kloubů a tělesné připravenosti.
Potrava se ve střevě rozkládá a pomalu se z ní uvolňuje energie odpovídající lehké práci. V zimě a při většině intenzivnějších prací lze přidávat obiloviny, semena a také oleje - podle individuálních požadavků zvířete. Krmná dávky by měla být vyvážená podle typu vykonávané práce a tělesné hmotnosti koně, kterou je schopen si udržet. Krmiva a směsi přidávané k dietě by měly být v rovnováze s jeho potřebami. Buďte opatrní a nezkrmujte vysoké množství škrobu nebo cukrů, protože mohou vyvolat azutúrii či azotémii (nadbytek nebílkovinného dusíku v moči), když zvířata při dakové dietě náhle začnou těžce pracovat.
Zvířeti přecházejícímu na těžší práci se začne výrazně formovat tělo, protože práce vytváří svalové napětí, a proto je důležité kontrolovat, zda má vhodnou výstroj, zda mu všechno padne. Stejně je tomu s udidly - ta však budete muset mnohokrát zkoušet, chcete-li dosáhnout lehkosti a kontroly.Devět až patnáct let
Koně a poníci jsou v tomto věku na svém vrcholu. Mají mnoho zkušeností a spíš než aby to sami potřebovali, něčemu naučí své jezdce.
V těchto letech bude sportovní kůň slavit vrcholné úspěchy, ale po dosažení patnácti roků začne s vrcholovým závoděním pomalu končit. Začne ho zmáhat neustálé udržování plné síly pro špičkové soutěže v disciplínách jako je například military. Zato drezurní koně nebo koně na lasování telete mohou pokračovat a zlepšovat se ještě mnoho let. Bývalá závodní nebo drezurní zvířata jsou v tomto věku velice žádaná.
Opět zdůrazňuji, že velkou roli hraje plemeno nebo typ zvířete. Pro dítě je z hlediska snadného ovládání poník tohoto věku vhodnější, než by bylo zvíře mladší. Dokonalevyšlechtěný poník nebo kůň však může být už považován za starého a méně vhodného pro "vystavování". Všechna taková zvířata však budou schopná účastnit se soutěží na nižších úrovních.Šestnáct až čtyřiadvacet let
Pro majitele je cenné, že zvířata v tomto věku lze získat poměrně levně, a přitom stále mají co nabídnout. Bojácné děti, dospělí, kteří se učí jezdit, nebo lidé, jimž stačí rekreační ježdění, je budou velmi snadno ovládat. Tito koně jsou velice důvěryhodní a tolerantní, naučili se našemu "jazyku" a znají naše slabůstky, i přesto, že my nechápeme jejich.
Máte-li koně od útlého věku, pak jistě oceníte, kolik vám toho v mládí dal, a nejspíš budete připraveni mu to splatit vydatnou péčí v době, kdy bude starý - všechna tato zvířata vyžadují naši úctu.Zdravotní problémy
Počátek tělesných problémů, jako je artritida, která je velmi běžná u zvířat tohoto věku a zvlášť těch, která vedla aktivní život, se může stát dost nákladnou finanční záležitostí, protože budete platit účty veterinárního lékaře. Je důležité poznamenat, že některé formy osteoartritidy, které způsobují záněty a bolesti, budou vyvolávat menší bolesti, případně bolesti zcela zmizí tehdy, když zvíře ještě víc zestárne. Zvíře se tak částečně uzdraví, i když jeho postižené klouby budou méně pohyblivé.
Ve volné přírodě problémy související s věkem vedou k postupnému oddělení zvířete od stáda, protože není schopno s ním udržet tempo, nebo k smrti, když vyhladoví, neschopno přijímat potravu v důsledku vypadání zubů. Tyto problémy jsme schopni zmírnit zubní péčí, péčí veterinárního lékaře nebo bylinnými čijinými alternativními terapiemi, které máme k dispozici.
Čím déle udržíme koně mírným cvičením ve výběhu v pohybu, tím déle bude schopen dělat lehkou práci a udržovat klouby a trávení v dobré formě.Doporučení pro krmení
Ve stáří se populace bakterií ve střevech zmenšuje, a tak se sníží schopnost štěpit potravu a vstřebávat živiny. proto bychom koním měli situaci ulehčit, aby zůstali v dobré kondici a byli zdraví.
- Krmíme málo a často
- Zkrmujeme potravu s vyšším obsahem bílkovin, vápníku, oleje a probiotik, abyste posílili funkci střev.
- Pokud kůň obtížně žvýká, zkrmujeme krátkou řezanku jako náhradu sena, například vojtěšku či jetel a vlhčené granule.
- Co nejvíce umožňujeme pastvu a pohyb na pastvině.
- Pro zmírnění zdravotních problémů přidáváme do krmiva česnek a byliny, a nebudeme muset používat chemické léky.
Koně a poníci, kteří byli aktivní v mladém věku, by se neměli jen "vyhánět na pastvinu", kde nemají žádný smysl života. Je pro ně těžké přežívat bez pozornosti a vzrušení, které prožívali, když byli v "zaměstnání". Taková zvířata by neměla odcházet do důchodu, nejsou-li k tomu zdravotní důvody. Někdy i v pokročilém věku lze dovednosti starých zvířat přesměrovat, například pro tahání, kdy větší část tělesné hmotnosti koně nesou hrudník a plece a práci mu usnadňuje i vozík. Je to lepší než zátěž soustředěná přímo na páteř, což se děje při ježdění.
I zvíře, které nemůže být ježděno, ocení, když se vezme na výstavu spolu s ostatními koňmi, aby nasálo atmosféru a naopak pomohlo uklidnit příliš vzrušené mladé koně nebo koně se špatných chováním.Nad dvacet pět let
V tomto věku kupuje koně nebo poníka jen málo lidí, i když může být prospěšný, například jako společník jiného zvířete. My jim naopak můžeme nabídnout snadný život bez stresů. Je důležité dt takovým zvířatům pocítit, že jsou cennou složkou stáje a ne jen bezcenným, nadbytečným tvorem. Čas, který strávíme čištěním a další péčí o starého koně, mu pomůže udržet v činnosti mozek. Staré zvíře ponechané pouze na pastvině, může snadno podlehnout depresy a uzavřít se do sebe, protože nemá kontakt s ostatními koňmi nebo lidmi. Naproti tomu se ve stádě může stát obětí šikany a terorizování, pokud se sociální uspořádání stáda pravidelně nemonitoruje.
Úplná nečinnost v tomto věku přináší psychický a fyzický rozpad osobnosti zvířte. Je daleko lepší brát takového koně na příležitostné vyjížďky, zapřáhnout ho, vést ho jiným zvířetem nebo na ruce - konec konců ho můžeme vzít na procházku se psem! Je nezbytné zvíře posoudit; sami poznáte zda zvíře netrpí. Je-li kůň pohromadě s blízkým společníkem, je šťasten, když s ním může jít, když ale musí opustit bezpečí svého pozemku a odejít někam sám, může se dostat do stresu. Ve volné přírodě se koně-veteráni neodvažují vzdalovat od stáda, protože se pak mohou stát snadnou kořistí nebo se mohou ztratit, když stádo odejde bez nich. To může být důvod, proč se stará zvířat budou při každém zastavení na skupinovém lovu nebo vyjížďce přetahovat, jen aby udržela tempo, ale budou netečná a pomalá, když je budete chtít vzít ven samotná, a budou stále volat své společníky. Přitom v mladších letech by jim to vyhovovalo.
Pokud výlety nepřipadají vúvahu, poskytněte starému kamarádovi víc svobody tak, že mu dovolíte potulovat se po dvoře, třeba když ostatní koně budou zavřeni, nebo ho zaměstnáte jako travní sekačku, když budete v zahradě vytrhávat plevel Moje stará klisna "navštěvovala" ve dvoře rožnění a stála ve frontě s ostatními hosty, aby se dostala k bufetovému stolu. Všechny to pobavilo. Dokonce i žebrala předníma o přidání!
Kůň se během stárnutí stává mrzutějším nebo naopak roztomilejším. Pokud ale spadá d té milejší kategorie, neznamená to, že je schopen tolerovat víc než mladé zvíře. Není správné dopustit, aby se takové zvíře s dobrou povahou stalo zdrojem zábavy při oslavě pátých narozenin dítěte jenom proto, že ten dobrák nemá to srdce štípnout děcko do zadnice za to, že ho tahá za ocas.
Stejně tak může starý kůň nebo poník trpět terorizováním na pastvě, protože se ostatním estačí ubránit. Příroda je krutá, když zvířata soupeří o přežití. Tento problém se ve zvířeti může hluboce zakořenit a působit mu hluboký stres. Vy si to ani nemusíte uvědomvat - do té doby, kdy se přznaky stanou evidentními. Má stará klisna trpěla "záchvaty" podobnými epileptickým křečím, když se dostala do velkého stáda. Příčinnou byly obavy ze šikany a terorizování. Je nezbytné vybrat správné společníky, případně jen jednoho, toho "nejlepšího přítele", který bude mít ze společnosti starého koně radost a ocení ho jako sobě rovného.
Kůň starý přes dvacet pět let bude trpět úbytkem svalové hmoty a zkřehnou mu kosti, tak, jako starým llidem. Takovému zvířeti se musí stejně jako hříběti podávat krmivo s vysokým obsahem bílkovin a vápníku, ab se svalová hmota udržela a posílila se struktura kostí. Objem krmiva se musí zvýšit, protože kůň je nemusí náležitě strávit. Schopnost enzymů a bakterií trávit přijatou potravu a krevního a lymfatického systému absorbovat vstřebané živiny je ve vysokém věku snížena. Rozhodně předejděte obezitě starého koně, protože přebytečná tělasná hmotnost by zbytečně zatěžovala orgány a končetiny.Příznaky stárnut
Klasickými příznaky stárnutí jsou propdlý hřbet a spuštěné břicho, ztuhlost končetin, šedivění srsti okolo nozder i na jiných částech těla a srst celkově silnější než v mladším věku.
Srst přirozeně brání úniku tělesného tepla. Pokud zvířata pociťují chlad a třesou se, ztrácí veškerou kondici a bude velmi obtížné ji obnovit. I v letních měsících mohou mít starší koně zimní srst; pokud žijí venku, pomáhá jim nahrazovat pokles teploty za chladnějších nocí. Koně si v srsti udržují vzduchovou vrstvu, anebo vzduch ze srsti v teplejším počasí vytlačí, a tak řídí svůj tepelný režim.
Ustájený kůň bude potřebovat deku stejně jako zvíře chované venku, protože mu nedostatek pohybu zpomalí krevní oběh a on bude pociťovat chlad. Kupte jednu nebo dvě vodu odpzující deky a několik tenkých podkladových deček, abyste koni podle vnější teploty mohli dát více či méně vrstev. V teple ho udrží také časté krmení, protože tělo bude potravu trávit. Trvalý přísun kvalitní píce v podobě pastvy, vojtěšky či sena s přídavkem snadno stravitelných krmiv bude vyhovovat požadavkům koně na objem i obsah vitamínů.
Má-li kůň potíže se žvýkáním, nabízejte mu pamlsky, třeba mrkev, a dávejte mu navlčené granule a krátkou řezanku nebo namočené cukrovarnické řepné řízky. Jistě, budete zvíře nestydatě rozmazlovat, to ale neznamená, že je budete obtěžovat i tehdy, když mu vaše přítomnost nebude dělat radost. Někteří koně a poníci mají citlivou kůži a nelíbí se jim dlouhé čištění. Jestliže s koněm máte dobrý vztah, pak porozumíte jaho "řeči těla", kterou bude vyjadřovat "nech mě o samotě" nebo "ještě víc téhle péče, prosím".
I menší zdravotní problémy mohou v pokročilém věku nabýt na významu, protože třeba mírná ztuhlost a ztráta svalové hmoty může vést k tomu, že kůň nakonec nebude schopný vstát. Jestliže tak velké zvíře předtím delší dobu leželo, překrví se mu plíce, protože byli příliš dlouho stlačené. Koně ve volné přírodě se tak vysokého věku nedožívají. Jakmile se stanou slabšími a méně čilými, zabijí je predátoři nebo pomalu zemřou v důsledku podvýživy nebo poranění. Smrt mají domácí koně "vylepšenou", protože jim většinou spíš než vyčerpání z nemoci či zranění ukončí utrpení uspávací injekce.
Je důležité znát svého koně. Protože byste měli, i když je starý a pomalý a má řadu bolestí poznat, zda je celkově čilý, spokojený a zdravý a zda má stále ještě vůli žít. Když už o něj lépe pečovat nelze, a přesto trpí, pak zvažte zda mu neříct "sbohem".Eutanázie neboli humánní usmrcení
Stane se jen výjimečně, že chovaný kůň zemře přirozenou smrtí na pastvině nebo ve stáji, a ještě méně pravděpodobné je, že uhyne v důsledku stáří. Někteří koně zahynou při nehodách, ale i to jsou výjimečné události.
Zdivočelí koně žijící ve volné přírodě často pojdou hladem. Občas je také poraní šelma nebo jiný kůň, a pak vykrvácejí nebo tak silně kulhají a natolik ve stáří zeslábnou, že neudrží se zbytkem stáda tempo. Takoví koně nemají nablízku svého majitele nebo veterináře, který by jim bolest zmírnil. Domácí koně mají lepší vyhlídky. Máme tendenci se ko koni chovat jako ke členovi rodiny. zatímco však někdy musíme nemohoucně přihlížet bolestivému a nedůstojnému umírání příbuzného, koně dokážeme dlouhotrvající bolesti a utrpení ušetřit.
Pojem eutanázie slovník definuje jako "úmyslné způsobení bezbolestné a rychlé smrti pacienta trpícího nevyléčitelnou nebo bolestivou chorobou". Existují situace, kdy eutanázii lze považovat za nejhumánnější dostupný způsob ukončení života zvířete:
- Náhle vzniklá kritická situace - zvíře bylo operováno, avšak vyšetření prokázalo, ža naděje na záchranu je minimální. Tehdy se rozhodne o jeho usmrcení přímo v narkóze.
- Nehoda způsobí vážné vnitřní poranění, rozsáhlou ztrátu tkáně, komplikovanou zlomeninu nebo amputaci končetiny. V souvislosti s takovým poraněním zvíře trpí silnou bolestí - a pouze veterinární lékař je schopen stanovit spolehlivou prognózu uzdravení.
- Kvalita života koně se v důsledku degenerativního nebo chronického stavu stala nepřijatelnou. Takové zvíře by se mělo posuzovat, jako by šlo o člověka. Někteří lidě totiž vedou šťastnýživot, a přitom bojují s bolestivými a ztuhlými klouby, jiní však při trvalé bolesti podléhají depresi. To platí také o koních. Jestliže koni nelze zajistit přijatelné pohodlí nebo je-li silně rozrušený, trápí se (z jakéhokoli důvodu) a utrpení mu nelze zmírnit, pak může být usmrcení nelaskavějším řešením situace.
Finanční a praktické okolnosti. Nikdy se nemá uvažovat o usmrcení zdravého zvířete, protože máme morální závazek o něho pečovat nebo mu najít vhodný domov. V některých situacích to však z praktických důvodů možné. Zvíře nemusí být vhodné pro přestěhování do nového domova; místění náročného zvířete do špatných rukou mu přinese další psychické a fyzické utrpení, a takový kůň se nakonec může stát pro člověka nebezpečným. Ačkoli máme povinnost o svá zvířata pečovat, je smutnou skutečností, že mnozí z nás jsou nakloněni usmrcení starého zvířete, aby si mohli pořídit "novější model". Takové řešení nicméně bývá lepší, než zvíře opustit nebo je prodat na aukci nějakému důvěřivci. Je smutné, že je vždy k dispozici více koní a poníků než dobrých domovů pro ně.
Přestože konečné rozhodnutí, zda koně utratit je vždy na majiteli - a je to srcervoucí rozhodování - měli bychom se řídit reálnou situací a nestrannou radou veterinárního lékaře.Metody hummáního usmrcení
Existují dva přijatelné způsoby eutanézie u koní:
- Injekce chemických látek (barbiturátů a anestetik), které potlačí činnost centrální nervové soustavy, což vede k zástavě dýchání a srdeční činnosti.
- Výstřel speciální jateční pistole přímo do mozku, který způsobí destrukci mozkové tkáně, nezbytné pro život; nastane okanžitá smrt.
Oba tyto způsoby smí provést pouze veterinární lékař nebo odborník s licencí, jinak se zvířata musí vést na jatka, oprávněná provádět tyto úkony.
Obě metody však dokáží stresovat; majiteli může přivodit šok, když uvidí, jak jeho mohutné zvíře padá k zemi a nekontrolovaně pohybuje končetinami. I když se zdá, že uspávací injekce je přijatelnější, protože není slyšet smrtící výstřel, v některých případech znamená mnohem větší rápení, protože je třeba nutno aplikovat až 5 injekcí, a kůň se ještě i po nich snaží zvedat, dokud nezačnou působit. Buďte si však jisti, že obě metody jsou rychlé, bezbolestné a představují skutečně důstojné ukončení života koně. Majiteli, který je takovému konci přítomen, však může tento postup způsobit značné citové problémy.
Je proto účelné zvážit, zda provedení tohoto posledního úkonu raději nesvěřit důvěryhodnému veterináři nebo jeho asistentovi.Metody likvidace těla
Zvíře daleko méně stresuje, když s aktem eutanázie není spojen transport a vše proběhne v domácím prostředí. Přestože koně lze (ve Velké Británii; u nás ne) legálně pohřbít na vlastním pozemku, většinou není k dispozici dostatečná mechanizace pro rychlé zakopání pozůstatků zvířete, a tak se musí tělo odvézt.
Odvoz lze organizovat s pomocí útulku pro zvířata nebo kafilérie, ale pro klid duše je dobré požádat, aby bylo tělo koně spáleno. Je totiž možné, i když nepravděpodobné, že se jinak použije na výrobu krmení pro domácí mazlíčky.